Sekvoj stálezelená

Sequoia sempervirens

Základní informace

  • Nejvyšší stromy na světě. Nejvyšší sekvoj zvaná Hyperion měří 115,5 m.
  • Mohou žít až 2 500 let a dosáhnout průměru kmene až 8 m.
  • Stejně jako u sekvojovce mamutího, mladé stromy mohou růst až 1 m/rok při otimálních podmínkách.
  • Dřevo sekvoje je jedním z nejdražších na světe, ceněno až na €1500/m3.
  • Asi 95 % původního sekvojového lesa, který se kdysi rozkládal přes pohoří Santa Cruz, bylo vytěženo pro stavbu (a přestavbu) měst jako San Francisco, San Jose a další.
  • Kůra sekvoje může být silná až 50 cm a obsahuje tanin, který chrání strom před ohněm, hmyzem, houbami a chorobami.

Sequoia sempervirens, nazývaná také jako "pobřežní sekvoj", je tak pojmenována, protože pochází z vlhkých, mlžných, pobřežních rovin podél pobřeží Tichého oceánu. V současné době se primárně vyskytuje na úzkém pobřežním pásu (do 30 km do vnitrozemí) táhnoucí se od jižního Oregonu na jih k San Franciscu.

Trochu historie

Po tisíce let se lidem v této oblasti dařilo žít v souladu s těmito prastarými stromy a chápat význam jejich jedinečného lesního ekosystému. A pak nastala zlatá horečka. S příchodem stovek tisíců hledačů zlata od roku 1849 byly sekvoje odsouzeny k záhubě. Sekvoje byly těženy téměř do zapomnění, aby drželi krok s poptávkou po řezivu, dnes zbývá pouze 5% původního starého sekvojového lesa na pobřeží, méně než 40 000 ha roztroušených podél pobřeží.

Ztráta je srdcervoucí... a dává o to větší důvod k opěvování těchto superstromů. A pochvala je snadná, vezmeme-li v úvahu, jak jsou velkolepé.

Objev, že sekvoj stálezelená je nový botanický druh, učinil v roce 1794 skotský botanik Archibald Menzies (1754-1842). Do Evropy se sekvoje poprvé dostaly v roce 1840 přes Sankt Petěrburg a o 3 roky později je poznala i Anglie.

Fyziologie

Jedná se o úzký kuželovitý, stálezelený jehličnan, který se obvykle vyskytuje ve vysoce vlhkých pobřežních oblastech, které jsou pravidelně pokryty mlhou valící se z Pacifiku. V tomto přirozeném prostředí je to nádherný, dlouhověký strom, který je obecně považován za nejvyšší strom na světě, dorůstající do 115 m výšky s průměrem kmene až 8 m. Přestože ve svém přirozeném prostředí rychle roste, může sekvoji trvat i více než 400 let, než dosáhne zralosti. Sekvoj stálezelená se může dožít více než 2000 let. Nejstarší známý exemplář, poražený v roce 1934, byl starý 2200 let.

Sekvoj stálezelená se vyznačuje plochými, jasně zelenými jehlicemi (až 3 cm dlouhými), podlouhlými semennými šištičkami až 4 cm dlouhými a rozbrázděnou, červenohnědou kůrou na rovném kmeni, který je u základny rozšířen ven. Jedná se o ceněnou dřevinu pro své dřevo odolné proti hnilobě, které je rovné a bez suků. Mnoho stromů bylo chráněno v oblastech, jako je národní park Redwood, Muir Woods a řada státních parků Kalifornie.

Zvláštnosti

Kořeny se prolínají: Někdo by si mohl myslet, že takový vznešený strom by vyžadoval hluboké kořeny, ale ne. Kořeny sahají pouze 15 až 30 cm do země. Co jim ale chybí do hloubky, dohánějí do šířky. Kořený sekvojí stálezelených sahají až 35 m od základny stromu a proplétají se s kořeny ostatních. Všechny se drží při sobě, což výrazně zvyšuje jejich stabilitu.

"Popíjejí mlhu": V mírné oblasti, kde žijí sekvoje stálezelené, déšť poskytuje vodu během zimy. V létě však se stromy kvůli vlhkosti spoléhají na pobřežní mlhu. Mlha se sráží na jehličí a formuje se do kapiček, které pak stromy pohlcují a zbylé kapky padají na zem, kde zalévají lesní podrost. Mlha představuje asi 40% příjmu vlhkosti sekvojí.

Velmi silná kůra: Kromě krásné hnědo červené barvy, je kůra sekvojí stálezelených mimořádně silná. Při tloušťce až 50 cm umožňuje stromům obecně přežít lesní požáry, které jsou ve skutečnosti důležité, protože vytvářejí prostor pro růst nových sazenic. Taniny v kůře také odvádějí dobrou práci při odrážení škodlivého hmyzu.

Jsou to superhvězdy v boji proti klimatickým změnám: Stromy ukládají oxid uhličitý, což z nich dělá důležitého spojence v boji proti změně klimatu. Podle výzkumu však sekvoje na pobřeží ukládají více CO2 než kterýkoli jiný les na světě. Obsahují 2 600 metrických tun uhlíku na hektar, což je více než dvojnásobek míry absorpce než jehličnany na severozápadě Pacifiku nebo eukalyptové lesy Austrálie.

Nejvyšší stromy na světe: Nejvyšším známým žijícím stromem je sekvoj stálezelená zvaná Hyperion, která při posledním měření v roce 2017 měřila 115,85 m. Hyperion, objevený v kalifornském Redwoodském národním parku v roce 2006, je starý asi 1200 let a v současnosti roste o cca 4 cm za rok. Při tomto tempu by měl Hyperion zůstat nejvyšším stromem až do roku 2031. V tom okamžiku pravděpodobně získá první místo strom jménem Paradox, rostoucí v národním parku Humboldt Redwoods, který roste rychlostí cca 18 cm za rok.

I když stojíte pod těmito tyčícími se zelenými obry, bylo by těžké ocenit, jak jsou vysocí. Člověk by ani neviděl jejich koruny stromů :-).